Rok se s rokem sešel a v Capdepeře se od pátku 15. do neděle 17. května konala opět středověká slavnost. A jak to vypadalo? Uzoučké uličky olemovány stánky s uměleckými předměty, a to především bižuterií a oblečením v etnostylu, dále pak stánky s domácími sýry a uzeninami, sladkostmi a nemohly chybět ani stánky s rychlým občerstvením. Od německých bratwurstů, přes mallorské špízy, po marokánské dobroty, jejichž názvy neznám. Důležitou roli hrál i stánek s francouzskými palačinkami, který byl v neustálém obležení mlsných jazyků (včetně mého).
Do Capdepery jsem se vydala hned v pátek odpoledně. Zrovna se dochystávaly poslední stánky. Fernando tam měl opět taky jeden, takže jsem se pak večer zadarmo najedla a napila. Ale vzhledem k nachlazení, 
které mi komplikuje život už týden, jsem se dlouho nezdržela.
V práci e situace pomalu ustaluje, co se pracovního zařazení týká. Takže od sedmi do osmi pomáhám připravovat snídaně. Mým úkolem je připravit nějaký salát. Během té doby i posnídám a pak hurá zamést a umýt ppodlahu ve vstupní hale. Od devíti do jedné pak uklízím pokoje na střeše, což je třetí patro a čtyři pokoje ve čtvrtém patře. To, co nestihnu pak dodělá Estella a Annia, které dělají od devíti do tří.
které mi komplikuje život už týden, jsem se dlouho nezdržela.V práci e situace pomalu ustaluje, co se pracovního zařazení týká. Takže od sedmi do osmi pomáhám připravovat snídaně. Mým úkolem je připravit nějaký salát. Během té doby i posnídám a pak hurá zamést a umýt ppodlahu ve vstupní hale. Od devíti do jedné pak uklízím pokoje na střeše, což je třetí patro a čtyři pokoje ve čtvrtém patře. To, co nestihnu pak dodělá Estella a Annia, které dělají od devíti do tří.
Žádné komentáře:
Okomentovat